Místo aby symbolicky nastavil druhou tvář, demokratický křesťan Kalousek zfackoval na ulici drzého spratka. Ministr, jehož výroky mnohdy nemají daleko k drzosti ani spratkovitosti. Svědky incidentu byli pouze samotní jeho aktéři, tedy, ty můj kvítku medový, už se nikdo nikdy nedoví, jakou měrou slovní agrese se mladík vůči Kalouskovi projevil. Podstatné však je to, že Kalouskovi tento zanedbatelný incident projde zcela hladce. No co, vždyť se nám politici fackují a perou sami mezi sebou v přímém přenosu z parlamentu a to nejen u nás. Zajímavá situace by nastala, kdyby mladík Kalouskovi jeho facky vrátil. To už by asi tak hladký průběh nemělo. Patrně by zasáhla ministrova ochranka, mladík by byl zpacifikován a následně obviněn z napadení ústavního činitele. Sobotka by mohl vyprávět, že ano? Kalousek se nechal slyšet, že si svoje fackovací extempore zopakuje klidně kdykoli příště. Proč ne? Za zadkem má ochranku, je chráněn imunitou, je činitel, je nedotknutelný.

Profackovat Kalouska - přidejte se

Po jeho vládnutí

Po důchodové reformě soudruha Kalouska...Poté co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji z lokomotivy, vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku, procházím nádražní halou, kterou hlídá poloslepý policista podpírán dvěma hluchými kolegy, vycházím ven a jdu na tramvaj, řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit, má ztrátu paměti! Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje,že jídlo dostanu, jakmile se podaří dostat kuchaře z kómatu, objednávám si pivo které číšník, kvůli třesu rukou vyleje, než dojde k stolu, nevadí, jsem optimista, chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky! Jdu domů, tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let:"Tati, nemohl bys nám najít nějakou práci?" "Ne děti moje, na to jste ještě příliš mladí", odložím obě protézy, pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin Kalouska, který se k naší radosti v plné síle a zdraví dožívá sto dvaceti let!

Hů je hů ?

Kruťácká pohádka o Sudetech

Milé děti, nadpis zní jak z roku 1938, ale podobnost je jen náhodná. Jste v ničím a nikým nebrzděném kapitalismu polistopadové privatizace, zahodili jste průkazku KSČ, vlezli do nové správné strany a právě se vám podařilo dostat za úplatek velkou část komunálních bytů do vlastnictví vámi ovládané akciovky.
Pochopitelně zde figurujete ve vší skromnosti jako anonymní vlastník, vždyť jste pro dané usnesení hlasoval na radnici a vaši straničtí kumpáni váš hlas podpořili, blaho lidu stojí na prvním místě. Z provedeného obchodu dáte pár procent výpalného vaší rodné straně za umístěnku a vliv, ale někdy nemusíte dávat vůbec nic, to záleží na kraji a na místních mravech.

Nyní jste šťastným podnikatelem v bytových a nebytových nemovitostech, které jste získal zadarmo, tj. proti pouhému podpisu a díky bankovní záruce na získaný majetek. Ale šťastný nejste, to si myslí jen prosťáčci voliči. Majetek nepomáhá ke štěstí, ale ke starostem. A proč byste se o byty staral, chcete jako politik vydělávat, a ne podnikat. Ať podnikají jiní, od toho tu jsou. Proto byty začnete prodávat přes nastrčené realitky svých kamarádů: jenže ouha, problém. Lidé si stěžují, v komunálních bytech s nízkým nájemným je spousta problematických individuí všeho druhu: neplatiči, notoričtí flákači, alkoholici, vařiči perníku: bílí i černí, prostě jak život dá.

Jednou rozjeté podnikání nelze zastavit, zvláště když do vašeho velkého města ve vnitrozemí putují zástupy lidí, kteří zde chtějí pracovat. Poptávka po bytech roste, a tím i cena vámi zprivatizovaných bytů. Socky prostě vystěhujete za pomoci vašich stranických kamarádů. Kam? No přece do Sudet, tak se to dělalo už od války. Tam existují naprosto stejná politická individua jako jste vy: také zprivatizovala komunální byty, také vyhazují nepřizpůsobilé a také potřebují podnikat tím, že prodávají byty přes nastrčené realitky svých kamarádů.
I koupíte jejich byty, vypakujete zmíněné kategorie z vašeho slušného města a za nově upravený byt inkasujete bratru dvakrát tolik jako předtím. I vaši kamarádi z golfu se nažerou; komunální koza sice nezůstane celá, ale naštěstí máme spolehlivé voliče. Ti hlupáčci sice brblají, ale už dvacet let volí nás ve dvojím provedení a my se mezi sebou umíme dohodnout.

Byty jsme už prodali, ale je zde k privatizaci voda, elektřina, dopravní podnik, komunální služby, nemocnice, správní rady  a navíc se pořád něco staví a opravuje, hlavně za EU-peníze.
I postavíme za sportovní haly a bazény za cizí prachy, pak to na dvacet let pronajmeme kamarádům na radnici. Přitom města za EU-peníze ožebračíme přes nepotřebné stavby a nájmy. Až obce pod naší podnikatelskou rukou zkrachují, tak si zprivatizujeme výnosné služby komunálu, a to za nahrabané zisky z komunálních a krajských EU-investic. Náš zákonný zisk si pak od lidí vybereme přes exekutora, viz zmíněný seznam. Zkrátka, je z čeho žít, byť už to není taký vývar jako na začátku požehnaného strýčka Klause. Ale kdo se snaží, tomu děti žehná milý Pán Bůh, a k tomu i všichni zdejší biskupové.

Nečas v parlamentu radil, jak musí občané na vládu, více zde.

Ilustrační foto: český hrdina norským teroristou

• Norský sřelec zavraždil civilisty s poukazem na to, že se subjektivně cítil být ve válce se společností, která se vydala špatným směrem.
• Mašínové zavraždili civilisty s poukazem na to, že se subjektivně cítili být ve válce se společností, která se vydala špatným směrem.

 

• V Norsku se tomu říká terorismus, u nás odboj.
• Norské oběti jsou oplakávány, české oběti nikoho nezajímají.
• Norský sřelec je označován za monstrum, Mašínové za hrdiny.
• Norský střelec dostane nejtěžší trest, Mašínové vyznamenání od naší vlády.

Jen jedno mají společné, Norský střelec i Mašínové řekli, že by to udělali znovu.

Naše momentální rozpoložení perfektně vystihnul Kapitán: „Často se mi nechce psát ani kritické články a témat je skoro nekonečno. Rozklad společnosti a dekadence postoupila tak daleko, že špína jednoho dne je ihned překonána špínou dne následujícího. Mám pocit, že už to všichni musí vědět, musí jim to být jasné a já jen opakuji triviality.“

Ale všem to asi jasné není, protože kdyby jim to jasné bylo, tak bychom nebyli tam, kde jsme. Tedy pokud by většina nebyli naprostí hlupáci.

Budeme tedy i nadále „opakovat triviality,“ aby těch hlupáků bylo co nejméně, ale hlavně – abychom se hlupáky nestali sami.

Dovedete si představit, že by městský úřad řekl, že půl roku nebude vydávat nové občanské průkazy? Pokud ne, nedovedete si také asi představit situaci, že VZP nebude až do 31. 12. 2011 zařazovat zdravotnické prostředky do tzv. číselníku. Pro pacienta to znamená, že si buď potřebný zdravotnický prostředek uhradí ze svého, nebo si léčení odloží až na příští rok! Jak je taková situace možná?
Většina z nás se po létě vrátila do práce, ale pracovníci VZP si prázdniny prodlouží až do konce roku. Aby zdravotnický prostředek byl hrazen ze zdravotního pojištění, je třeba, aby byl zařazen do tzv. číselníku VZP. Tato povinnost není dána zákonem, ale VZP si takový proces nastavila a zaujímá stanovisko, že se jedná o nepostradatelný proces tvářící se jako správní řízení. Zařazování prostředků do číselníku VZP bylo bez upozornění od 1. 6. 2011 zastaveno a bude obnoveno až od příštího roku.

Co taková změna znamená pro pacienta?

Jako příklad uveďme pacienty, kteří čekají na novou metodu léčby, která by jim měla pomoci. Pacienti, kteří již nemohou podstoupit další hrudní operaci a více než rok čekají na implantaci nové plicní chlopně pomocí katetru. Tito pacienti si zřejmě budou muset ještě jeden rok počkat. Že se této operace nemusí dožít? Že prožijí další rok plný utrpení a hrůzy? Že se pomalu udusí? To nikoho nezajímá.

„Pokud VZP neobnoví proces zařazování nových výrobků do číselníku, nebudou nejen chlopně, ale i jiné nové zdravotnické prostředky hrazeny dříve než od 1. 7. 2012. Do té doby mohou pacienti jen doufat, že se jim potřebné lékařské péče dostane včas. Nebo mohou vytáhnout své úspory a pokusit se zaplatit si potřebný zdravotnický materiál v hotovosti. Jaká je role VZP a má na takové jednání právo?,“ ptá se prezident CzechMed Miroslav Palát.

Jaké jsou důvody pro přerušení zařazování a uplatňování změn v číselníku VZP?

O motivech mohou zástupci průmyslu jen spekulovat. Na jedné straně se novelizuje zákon o zdravotním pojištění, na druhé straně VZP plánuje svou vlastní „kategorizaci“, což je eufemizmus pro to, jak platit za zdravotnické prostředky méně než doposud.

Odvolává se přitom na dikci zákona o zdravotním pojištění, že „pojišťovna hradí zdravotnický prostředek ve variantě ekonomicky nejvýhodnější, v závislosti na míře a rozsahu zdravotního postižení“. Přitom není jakákoliv diskuse o tom, co to znamená „ekonomicky nejvýhodnější“ - je to pro pojišťovnu, nemocnici, pacienta, společnost? A jak se projevuje „v závislosti na typu a rozsahu postižení pacienta“? To všechno jsou otázky, na které momentálně neexistují odpovědi.

VZP čeká „za bukem“ až dorazí daňová reforma a DPH na zdravotnické prostředky „poskočí“ o 4%. Protože se jedná o daň, tedy něco, co výrobce nemůže ovlivnit, bylo by legitimní žádat o navýšení úhrady o zvýšenou DPH. Protože suspendováním změn v číselníku není ani možné o toto navýšení požádat, spoléhá se, že výrobci navýšení DPH absorbují. Žádat o navýšení od 1. 1. 2012 bude již pozdě. Jedná se o významný zásah do práv podnikatelských subjektů.

Jaká je role zdravotní pojišťovny a jaký má statut?

Je to veřejná instituce - a jako taková smí pouze dělat to, co jí předepisuje zákon? Anebo je to soukromá právní osoba – a v tom případě se na ni vztahují zákony mimo jiné o hospodářské soutěži? V praxi to bohužel vypadá tak, že je právě tím, co zrovna více vyhovuje - někdy veřejná a někdy soukromá. Každopádně přerušení zařazování nových zdravotnických prostředků do číselníku a časté změny v tomto dokumentu nejsou možné při současném ohrožování práv pacientů

Zdroj Zdravotniícké noviny.