Dnes Vám náš reportér Ivan Mátoháček přináší rozhovor s panem starostou naší partnerské obce Geficktdorf, českým rodákem Mgr. Pavlem Málo, který je zároveň koordinátorem německé účasti v soutěži o nejpitomější vedení obce.

Otázka: V naší obci letos startuje první ročník cyklistického závodu "Na pracák zdravě !", kdy naši nezaměstnaní spolu s našim starostou vyjedou v celkovém počtu 255-ti na pravidelný pohovor na jesenický Úřad práce po našich malebných cyklotrasách. Plánujete i u Vás podobnou akci ?

Mgr. Pavel Málo: Ano, o této akci jsem slyšel, dokonce i o tom, že těch 134 lenochů, co nemají nárok ani na podporu v nezaměstnanosti, pojedou na vypůjčených kolech bez oděvu. U nás však bohužel nic podobného nechystáme. Nepochopení našich občanů k nám úředníkům, nám takovou akci neumožňuje bez následků uspořádat. Našinci v naší obci, zhýčkaní sociálními jistotami v naší zemi, si bohužel prosadili, že evropské dotace šly do podpory zaměstnanosti a podpory podnikání. Nemáme tak u nás ani metr cyklostezek. Naposledy, když jsem se je pokusil prosadit, mi občané poukazovali s ohledem na skvělý stav našich vozovek, že ani takovou ... ( nepublikovatelný výraz ) nepotřebujeme.

Otázka: Vaši lidé si nechtějí oddechnout na čerstvém vzduchu, trochu si zašlapat na velocipédu ?

Mgr. Pavel Málo: Hmm, to nevím, ale asi ani ne. Oni tady mají takovou divnou mentalitu, že většina co chodí do práce, tak jak přijdou domů, jsou poměrně utahaní a ještě je čeká spousta povinností kolem dětí, rodiny a podobně. Já ať se snažím jak se snažím, tak nemůžu docílit takovou míru nezaměstnanosti, jako máte vy 19,7%. To by se jim to pak jezdilo, to by měli volného času na cyklistiku. (smích). Onehdy jsem to zkoušel dokonce na důchodce, že si spolu zajedeme na kole pro peníze do nejbližšího bankomatu. By si vyšlápli nějakých 12 km a třeba by je to chytlo. A víte jakou katastrofou to dopadlo ?

Ivan Mátoháček: Nevím, měli jste defekt ?

Mgr. Pavel Málo: Ale kdeže ! Já jim tím připomněl že u nás na vsi, byť tam skvěle fungují poštovní služby, není bankomat a oni si hned na dalším zasedání rady prosadili že místo na ty velocipedy musí obec vyřešit umístění bankomatu, a tak už jsem je na kolo nedostal. To byla katastrofa. Teď místo miliónů na cyklostezky přispíváme pár drobnýma na provoz bankomatu.

Otázka: Tak to je opravdu zlé, zdá se že Vaši občané jsou skutečně líní a nechtějí sportovat?

Mgr. Pavel Málo: To máte pravdu. Dokonce jsme s mým zástupcem vyvíjeli letitý tlak na jednu, dříve velmi osídlenou oblast obce, tím že jsme jim nezavedli ani vodu, ani plyn, že je to donutí sednout na kolo. Ale oni nic. Tak jsme jim zdecimovali spojení hromadnou dopravou jen na tři denně a o víkendu vůbec. A představte si, oni ani tak nám ty cyklotrasy nepodpořili. Ale naštěstí naším tlakem se nám podařilo tu skupinu zdecimovat alespoň početně. ( smích ) Tak mají utrum. Jenže jak čas jde, tak se stále význačnější část naší komunity jich začíná zastávat, a prý ať shrábneme alespoň ty zbytky asfaltu, z té cesty co tam kdysi vedla, že prý se tam bude jezdit lépe.

Otázka: To by nebyl dobrý počin, to by si po těch letech co sedíte na radnici, mohli občané myslet, že Vám vyhovuje vycházet jim vstříc, a s takovou by jste se k cyklotrasám nedostal. Turisté Vás s tím moc nepodpoří.

Mgr. Pavel Málo: To já vím. S ústupky bych v soutěži o nejpitomější vedení obce asi neuspěl. Ale nebojte, intenzívně jim tam posílám ty nejtěžší mechanismy co mě napadají ( smích ), jen minulý týden jsme jim tam vyklopili dvě vlečky plné hnoje. A těžíme jim tam vápenec, tak to víte že ta cesta dostane zabrat.

Otázka: Držím Vám palce, ale stejně je mi Vašich občanů líto, že si nemohou aktivně zasportovat jako u nás třeba v "Centru pro sport a volný čas".

Mgr. Pavel Málo: Víte u nás se takové projekty těžce prosazují. Sice máme u nás jednu rodinku, on, státní zaměstnanec, tak to víte, volného času dost a nudí se, tak nám pořád běhá bez ohledu na počasí po obci, ale co sám udělá za propagaci. Ti naši jsou na tom přece jen ekonomicky lépe, než tady u Vás, to jsou ty blbé důsledky evropské a státní podpory zaměstnanosti a rodin. Vás se rodí málo tak jste v klidu, ale tady chtějí služby co potřebují, chtějí bankovní pobočky, maloobchodní prodejny, dokonce si vydupali masnu, zeleninu a podobné nesmysly. No a protože na to mají tak si za zábavou a sportem zajedou kam chtějí, to je zase důsledek toho, že podporujeme dopravní obslužnost. Jo, kdyby se mám podařilo je odstřihnou od světa, jako ty co jim tam dolujeme ten vápenec, to by byli namazat na chleba. To u nás si dokonce vyřvali kromě lékařů a pohotovostí i otevřenou lékárnu. Společně s lékárnicí jsme se to pokusili bojkotovat, ale nám vyhrožovali, že by otevřeli jinou, a to by se jim u nás povedlo.

Otázka: Vidím pane starosto, že situace u vás není opravdu jednoduchá. Potřeboval by jste na ně podobný bič jako u nás, jedno volné místo tu připadá na 63 lidí. Tito lidé si pak připadají opravdu svobodni a lehce pak pochopí, co je pro rozvoj obce potřebné. A můžete si vůbec dovolit z rozpočtu dotovat alespoň sportovní klub, jako my ?

Mgr. Pavel Málo: Naši lidé jsou úplně zmlsaní, u nás je to jiné. Nedávno jsme měsíce sháněli školníka do naší rozrůstající se školy a ani za slušné peníze nám to nechtěl jít nikdo dělat.Kéž by se nám na jednoho školníka tlačilo 63 lidí. Tady když nemají místo, jaké se jim líbí a vyhovuje sednou na vlak nebo autobus a za chvíli jsou ve městě. A tam mají příležitostí. U nás panuje nedobrý systém, že když se dostaneš do práce veřejnou dopravou, tak ti ta doprava jede i z práce. Dokonce si představte, jsme museli přizpůsobit i naše úřední hodiny tomu, že naši občané chodí do práce, oni si z nás udělali veřejné služebníky. My nemůžeme zasedat ve tři, oni nám tam chtěj na ty zasedání chodit, chtěj mít přehled.(smích) Jen ti od toho vápence mají smůlu, těm nic nejede ani po třetí. Sportovní klub, to by nám neprošlo, u nás jak sněží tak se odhrnují cesty a chudáci fotbalisti si hřiště musí odhrnout v rámci tréninku, jako to bývalo dřív. Pak taky hrajou jako diví a váží si toho, to nejsou placení profesionálové. Kdybychom neměli včas upravené cesty to bych to na radnici nevydržel.

Otázka: Váš kraj je velmi podobný našemu, jak si tedy vysvětlujete, že ani Vaši zemědělci a podnikatelé si nechtějí po práci zahrát tenis, začutat s mičudou, zajezdit na kole. U nás se po sportu úplně baží.

Mgr. Pavel Málo: Víte právě proto jsem nominován v soutěži o nejpitomější vedení obce. Kdyby to totiž u nás fungovalo stejně normálně jako u vás, a ne tak pitomě, byl by to ráj pro lidi. Jenže tady byl kdysi jakýsi nepříliš důvtipný sociolog, a ten chybně spočítal, že kdybychom měli vytížit tolik sportovišť jako má vaše obec, museli by jsme mít 12 000 obyvatel. A co hůř, on to zveřejnil, no a oni mi pak počítali, jedno hřiště - tolik a tolik fotbalistů, rozhodčích a tak dále, a že prý jeden zápas se hraje 90 minut, a že kde bych na to, abych to vytížil vzal lidi. No a upřímně, on ten pěstitel brambor, a ona živočišná výroba dá těm lidem zabrat. A představte si že my na polích ještě opravdu něco pěstujeme. No a běžte po celodenní dřině v přírodě na tenis, že? Jeden lesák mi jednou po otázce "šel bys na squash ?" málem jednu natáhl. Holt u nás to funguje pitomě, vím že u vás máte letiště a vaši nezaměstnaní si často s oblibou chodí zalétat, stejně jako je velmi populární "nezaměstnaná hodina" - cvičení nezaměstnaných s maketami bankovních domů ve vaší hale a nemohu nezmínit, jelikož je ve vaší obci spostu důchodců, velmi oblíbenou nedělní "seniorem o žíněnku". Jak vím od vašeho starosty vytížení vámi dotovaného sportovního centra vašimi rodáky je přímo bombastické. Vy přece jen máte tradici spartakiády a umíte se bavit. Našinci jsou ale hloupí a na dotace vaší zábavy musí vydělat.

Otázka: Vidím a pokud Vám pane starosto dobře rozumím tak u Vás prostě na takovou podporu sportovním aktivitám nemáte dostatečnou cílovou skupinu. Důchodci to nejsou, nezaměstnaných máte málo, zaměstnané vytěžujete tak, že pak nemají čas a energii, podnikatelé mají jiné starosti, tak co tedy poslední skupina, státní zaměstnanci. Co třeba učitelé nebo kuchařky ze školní jídelny ? Ti by si rádi nezasportovali kdyby mohli ?

Mgr. Pavel Málo: Ale určitě. Jenže my tu máme pitomé úplně všechno. Představte si situaci jako u vás v republice, ubylo vám půl milionu dětí co chodí do základní školy, přesně 37 %, ale učitelů u vás ubylo jen 4 %. Takže když do vaší školy přestane chodit i ten poslední žák, pořád vám tam budou chodit, až na jednoho všichni učitelé, a s tím se dá pracovat. Co budou dělat - šup s nimi sportovat. Tady u nás to nejde, tady se plánuje, analyzuje, kontroluje, my nemůžeme platit učitele, když pro ně nemáme žáky. A ty kuchařky ? Ty si vydělají poctivou mzdu, jezdí na dovolenou na Malorcu a starají se o děti, ty co vám v republice chybí.

Otázka: Je tedy vůbec nějaká naděje aby i Vaše obec se přiblížila na naši úroveň ?

Mgr. Pavel Málo: Domnívám se že není. Již v dávných dobách, kdy jste byli soběstační ve výrobě potravin,jsem se u nás snažil prosadit, nechme jim v česku ten hnůj, tu dřinu berme maso, obilí, cukr od nich. Chtěl jsem u nás zbořit cukrovar a misto něj udělat aquapark. S našimi zemědělci bych pak jezdil na kole na ten pracák, ti co dnes makají by byli doma a vy byste nás krmili vašimi produkty. Taky jsme to tu mohli mít prošněrováno cyklostezkama, místo prasat mít řepku a levný benzín. Jenže náš pitomý systém to nakonec udělal úplně naruby, vy si sportujete a my pracujeme a musíme vám exportovat i potraviny. S vaším starostou bych hned měnil.

Otázka: Děkuji Vám tedy za rozhovor, a přeji Vám aby vaši roli převzala brzy naše partnerská obec z Číny a Vám se dostalo taky dostatek dotací na relaxaci.