Průběh událostí v západním Slezsku a severní Moravě 10. 9.-10. 10. 1938 je třetím dílem našeho seriálu se zatím utajenou zápletkou prvý díl najdete zde a druhý díl zde.

• 10. 9. – v Krnově uspořádala SdP pohřeb henleinovského sebevraha Knolla s manifestací
• 12. 9. – provokace SdP a srážky s čs. orgány ve Frývaldově, Šternberku, Bruntále a Opavě
• 12. 9. – po 19. hodině po odvysílání štvavého Hitlerova rozhlasového projevu z norimberského sjezdu NSDAP, zaměřeného přímo proti Československu, po 22. hodině na mnoha místech v pohraničí v noci na 13. 9. přepadly henleinovské bojůvky policejní a četnické stanice, celnice, pošty, nádraží a stanoviště SOS, došlo k ozbrojenému povstání, nato vláda vyhlásila po 23. hodině stanné právo v řadě pohraničních okresů, a to s cílem potlačit akce FS

FS = Freikorps

17. září 1938 vznikl v Německu Sudetoněmecký Freikorps (Sudetendeutsches Freikorps - SdFK) - teroristická organizace, která měla podnikat záškodnické akce v čs. pohraničí. Pod vedením SA a SS se v krátké době k výcviku shromáždilo až 40 tisíc sudetských Němců. Velitelem freikorpsu Hitler jmenuje Konrada Henleina, jeho zástupcem K. H. Franka. Náčelníkem štábu se stává bývalý senátor za SdP Anton Pfrogner. Sídlem štábu je zámek v Donndorfu u Bayreuthu. V rozhlasovém provolání o zřízení SdFK Henlein prohlašuje, že cílem SdFK je bránit německé soukmenovce proti násilí "husitsko-bolševických českých hord" a dát sudetským Němcům možnost bojovat "za konečné osvobození se zbraní v ruce".

• 13. 9. – čs. armáda měla ve zbrani 184 tis. vojáků prezenční služby a 60 tis. záložáků, v Olomouci proběhla mohutná manifestace za obranu čs. republiky, s účastí na 80 tis. lidí
• 14. 9. – rozsáhlé incidenty v pohraničí, 10 příslušníků čs. bezpečnostních orgánů zabito, 61 zraněno
• 16. 9. – čs. vláda nařídila rozpuštění henleinovské strany a oddíly Sudetendeutscher Freikorpsu prohlásila za nezákonné
• 17. 9. – vyhlášena čs. vládou mimořádná opatření, dovolilo dokončování opevnění a zátarasů, náčelník GŠ armádní generál L. Krejčí požádal čs. vládu o mobilizaci, povolán jen jeden ročník do září – bylo na čáře Bohumín – Králíky stavebně dokončeno z plánovaných 181 těžkých objektů (TO) a 5 tvrzí jen 71 objektů, nejsilněji byl opevněn úsek Kopyto – tvrz Smolkov, a to 36 objektů TO, z tvrzí dokončeny jen tvrz Smolkov u Opavy a Hůrka (Berghöhe) u Králík - vybudována také linie lehkých opevnění (LO) na úseku Milotice – Nové Heřminovy u Bruntálu
• 19. 9. – na Králicku započaly první boje s obránci čs. hranic v Kunštátě, Nové Vsi, na Šerlichu, na celnici v Bartošovicích a k přepadu družstva SOS v Mladkově, okresní hejtman v Bruntále vyhlásil pro jednotky SOS na okrese Bruntál tzv. zaujetí ostrahy hranic, na Krnovsku a Bruntálsku pak bylo vyhlášeno i stanné právo
• 20. 9. – čs. hlavní štáb vyhlásil heslo „Orlík“, které nařizovalo u nás velitelskou pohotovost, čs. armáda převzala střežení nejdůležitějších objektů a úřadů, v pohotovosti bylo uvedeno také 29 611 příslušníků SOS, do Bruntálu přijely vojenské posily z Olomouce
• 20. 9. – pohraničí Krnovska (Osoblažsko, Jindřichov, Albrechticko) zabráno německými ordnery, jednotky SOS se museli při svém ústupu do vnitrozemí probíjet za pevnostní linii
• 21. 9. – v 18.00 ohlásil čs. rozhlas přijetí podmínek anglo–franc. plánu s územními ústupky. Následovala heslo „Orlík“, jednotky čs. branné moci zaujaly své pozice, v noci však byl v některých místech vydán rozkaz k odsunu vojáků za linii opevnění, útoky bojůvek FS ve Vidnavě, Frývaldově, na trati Hanušovice – Hlucholazy a také v Cukmantlu
• 22. 9. – v boji s ordnery o četnickou stanici v Liptani (Krnovsko) padli 4 příslušníci SOS Bruntál, v 10.00 padla Hodžova vláda, novým předsedou vlády jmenován armádní gen. Jan Syrový. V 17.00 bylo v Osoblaze dáno Němci ultimatum čs. orgánům předat zbraně a opustit město, večer už také projely Bruntálem první dva vlaky s čs. uprchlíky z Krnova do vnitrozemí
• 23. 9. – v 11.00 ohlásil zemský úřad v Brně, že okresy Albrechtice, Osoblaha a Jindřichov jsou mimo dosah čs. moci, čs. vláda s vědomím Francie a Anglie vyhlásila ve 22.50 všeobecnou mobilizaci u nás, vstoupila v souladu čs. legislativou do stavu branné pohotovosti státu (celkem mobilizováno 1 250 tis. mužů, 36 tis. motorových vozidel a na 80 tis. koní)
• 24. 9. – večer přišly z Německa do Úvalna silné oddíle FS, začala střelba s oddíly SOS, do 24 hodin po mobilizaci se ke stanoveným útvarům dostalo na 80 % všech záložáků, ve 23.00 došlo také v Bruntále k přestřelkám FS a k útokům na ubikace čs. armády.
• 25. 9. – zemským prezidentem vyhlášeno pro celý politický okres Bruntál stanné právo, na Bruntálsku a Krnovsku vyhlášen zákaz pohybu osob po městě po 20.00 hodině
• 26. 9. – od rána četné přestřelky bojůvek FS na družstva SOS u Cukmantlu, Horní Lipové, Frýdberku a Louček u Krnova, hlášeno 4 mrtví a několik zraněných, v oblasti Javorníku zajato a odvlečeno do Německa 85 členů Finanční stráže, 6 četníků a 21 vojáků zařazených do SOS, třetího mobilizačního dne dosáhl pěší pluk 84. v Bruntále na 90% bojové pohotovosti
• 28. 9. – těžká srážka asistenční roty 6. pěšího pluku se skupinou ordnerů z FS u Rýmařova, v Linhartovech u Krnova byl henleinovcem zastřelen Karel Skácel, příslušník SOS Bruntál
• 29. 9. – četnické stanice na severní Moravě hlásily zapalování ohňů ze strany henleinovců
• 30. 9. – většina jednotek dosáhla bojové pohotovosti, válečných počtů to však bylo jen 78 %, henleinovci obsadili celý javornický a osoblažský výběžek, který armáda mimo Frývaldova vyklidila z důvodu zkrácení obranné linie (vyklizení předpolí HOP)
• v noci z 29. na 30. 9. – v 01.30 hodin podepsána mnichovská dohoda a čs. vláda vyzvána k jejímu přijetí, v 17.00 hodin čs. vláda potupný mnichovský diktát přijala, byly zastaveny opevňovací práce, odsun materiálu i mužstev od hranic do vnitrozemí, republika Československá musela na základě diktátu odevzdat Hitlerově Třetí říši rozsáhlá pohraniční území
• 1.10. – ve 14.00 hodin začala okupace I. pásma čs. pohraničí, vyklizení sudetského území
• 2. 10. – pokračovaly přestřelky s bojůvkami FS u Králík a u Starého Města pod Sněžníkem
• 3. 10. – začala okupace II. a III. pásma čs. pohraničí (Ašsko, Krušné hory, Poohří), Bruntálské okresní hejtmanství bylo z obsazovaného Bruntálu evakuováno do Moravského Berouna, po vyklizeni králického srubu U cihelny (K-S 14) se na protest proti tomu smrtelně postřelil a na následky ještě téhož dne v Červené Vodě zemřel četař Arnošt Hrad z Prahy
• 4. 10. – trvalé přestřelky na Opavsku
• 5. 10. – v 11 hod odjel z Bruntálu poslední evakuační vlak (teprve státní úředníci a učitelé), čs. úřady vyklidili ve 12 hod také Moravský Beroun
• 6. 10. – začala okupace IV. pásma – tj. také Kralický výběžek, Jeseníky a opavské Slezsko, ve IV. etapě odstoupení okresu Bruntál německým úřadům, ohlášen zábor také V. pásma (Zábřežsko, Opavsko, Bílovecko, Novojičínsko), okupace Hlučínska (odstoupení Říši nejpozději do 10. 10.)
• 7. 10. – provedení cvičné Operace Bruntál pod označením „Plan St“ v prostoru Bruntálska německou 7. výsadkovou divizí a vojsky luftwaffe, prostor cvičného výsadku byl identický s plánovaným prostorem bojové operace, cvičné obsazení letištních ploch u obcí Leskovec, Valšov, Dvorce, Karlovec, Ryžoviště (?) – výsadek asi 3000 vojáků, bez pozemních jednotek, Téhož dne v 8 hod na moravsko-slezských hranicích u Malé Morávky předal zástupce hejtmana v doprovodu důstojníků armády a četnictva celý okres Bruntál německé armádě a úřadům, Svou návštěvu v pohraničí Hitler zakončil ve Slezsku v Krnově a v Bruntálu Na cestě mezi Krnovem a Bruntálem si prohlédl opevnění u Nových Heřminovů.
• 9. 10. – přestože došlo říšskými úřady ke zrušení Sudetendeutscher Freikorpsu přepadla skupina kolem 300 ozbrojenců ve 20 hodin Lichkov, obklíčila obec a zajali četu SOS, taktéž v Mladkově 10. 10. – henleinovci na Krnovsku uspořádali tryznu za 82 ordnerů FS údajně padlých proti československé armádě.